Historie obce

První zmínka o Kvildě se datuje k roku 1345, kdy král Jan Lucemburský vydává listinu a potvrzuje, že les zvaný Gefilde je i s užitky kovů v držení Tomáše a Jana (synů správce píseckého panství Ondřeje). Právě oni měli začít s rýžováním zlata na Jezerním potoce. Dodnes jsou v okolí Kvildy patrné tzv. sejpy - hromady propraného materiálu ze zlatonosných toků. Velký vliv na osidlování krajiny měly obchodní stezky. Oblastí Kvildy procházela Horní zlatá stezka spojující německý Pasov s Kašperskými Horami (od r. 1366). První použití českého názvu Kvilda je zaznamenáno roku 1569, což dokládají zápisy v zemských deskách, které jsou nejstarším přímým písemným dokladem o existenci obce.

V r. 1765 byl postaven původní kvildský kostel a včetně hřbitova. Dřevěný kostel, jehož stěny byly pokryty šindelem, byl zasvěcen památce Nalezení těla sv. Štěpána. Roku 1889 dřevěný kostel shořel a v r. 1892 byla zahájena na místě vyhořelého původního kostela výstavba kostela nového, kamenného, podle vzoru novogotického kostela v Knížecích Pláních. V kostele se dnes konají mše a příležitostně i koncerty duchovní hudby. Kostel sv. Štěpána je kulturní památkou.

V minulosti bylo na Kvildě bohaté zastoupení různých tradičních řemesel, částečně i s průmyslovou výrobou (papírenství, sklářství, dřevařství). Zajímavostí je, že jedna z největších místních dřevařských firem se soustřeďovala na výrobu speciálního dřeva na výrobu klavírů. Dokladem kvality bylo dodávání pro světové výrobce klavírů značek Steinway, Bechstein či Petroff. Z uměleckých předmětů jsou pro Kvildu typické originální podmalby na sklo.

Kolem r. 1870 postihly Kvildu a okolí katastrofální vichřice, které způsobily rozsáhlé polomy a následně i kůrovcovou kalamitu. Tzv. „broučková doba“ byla paradoxně místními vnímána vesměs pozitivně - znamenala totiž díky zvýšené těžbě dřeva pro obyvatelstvo mnoho pracovních příležitostí a tím období hojnosti a všeobecného rozvoje.

První světová válka a hospodářská krize ve třicátých letech zbrzdila rozvoj obce. Přesto však ještě před druhou světovou válkou patřila Kvilda k nejvýznamnějším obcím centrální Šumavy, která se svým sociálním složením obyvatelstva i hospodářským charakterem podobala spíše městečku než vesnici.

Po druhé světové válce byl vývoj Kvildy ovlivněn nejen odsunem německého obyvatelstva a dosídlením malého počtu obyvatel, ale i zřízením pohraničního pásma. Pod záminkou ochrany hranice bylo v okolí Kvildy srovnáno se zemí mnoho dříve hojně osídlených vesnic, byly ničeny domy, kostely i hřbitovy. Od r. 1952 bylo Na Kvildě Velitelství praporu Pohraniční stráže, a od r. 1966 zde sídlila rota PS. Dobu rozvoje i úpadku obce názorně dokládá vývoj počtu obyvatel na Kvildě:

1713 - 200 obyvatel

1793 - 380 obyvatel (50 domů)

1870 - 1121 obyvatel (80 domů)

1945 - 1450 obyvatel (180 domů) - z celkového počtu obyvatel jen 15 čechů

1950 - 238 obyvatel

2007 - 175 obyvatel

Několik zajímavostí
Pro zajímavost a také dokreslení nelehkých podmínek pro život dokládáme několik perliček ze zápisů z Pamětních knih Kvildy, knihy kvildského rodáka G. Schustera "Gefild unter den schwarzen Bergen" a z dalších dostupných zdrojů:

1905 - Rok 1905 se chýlil k podzimu. V pátek 29. září napadl první sníh. Nikdo si s tím nelámal hlavu, v tu dobu sněžilo na Kvildě již vícekrát. Tentokrát se ale hospodáři zmýlili; tento rok byl neblahou vyjímkou. Sněhové vločky pokrývaly dosud zelené louky, kupky otav, hlávky zelí a bramborovou nať. Bílá pokrývka se zvyšovala. V polovině října již ležel metr sněhu. Na sněhové pokrývce se díky střídajícím teplotám vytvořila ledová krusta. Nedalo sejiž déle čekat, a tak muži v zimním oblečení s kobouky a ženy zahalené do vlněných šálů vzali sáně, rýče a motyky a vkročili do sotva znatelných brambořišť. Nejprve bylo nutné odstranit sněhové kvádry. Teprve potom mohly ženy motykami dobývat žluté a růžové brambory. Jeden pytel za druhým se plnil tentokráte rychle, což bylo bohatou odměnou za namáhavou práci.

1918 - V noci z 21. na 22. června byl velký mráz, který spálil vše, zvláště pak brambory. Letos musí vyklíčit již potřetí!

1921 - Od 20. února až do počátku dubna byly krásné a mimořádně teplé dny. Sice 21. června o slunovratu přišla sněhová bouře, ale celý červenec až do poloviny srpna trvala vlna veder, panující v celé Evropě. Teploty se pohybovaly kolem 35°C.

1987 - Nedaleko Kvildy (Jezerní slať) naměřeno -41,6°C

Kvilda a okolí je známá i díky filmům natočeným z velké části právě zde. Z nejznámějších můžeme uvést např. Král Šumavy, Pod Jezevčí skálou, Na pytlácké stezce, Za trnkovým keřem. O rozlehlých šumavských pláních píše ve svých knihách i známý spisovatel Karel Klostermann.